Měsíc: Listopad 2020

S Jankou jsme se seznámili už během našeho prvního těhotenství, které bohužel nedopadlo. Když jsem potom znovu otěhotněla, byla Janka naší jasnou volbou. Těšila jsem se na naše setkávání. Vždy všechno vysvětlila, zodpověděla všechny mé otázky, uklidňovala, prostě vše, na co u lékaře není čas. Termín porodu jsem měla 12.11., ale malému se na svět ještě nechtělo, ač už se hlásil občasnými poslíčky. Janka byla pořád na příjmu, kdyby cokoliv. Zrána 21.11. mě probudily kontrakce, šla jsem do sprchy, abych viděla, co to udělá. Postupně nastoupily po 10, pak po 5 a potom po 3 minutách. Zavolali jsme Janě, která po příjezdu zhodnotila, že již je čas jet do Vyškova do porodnice.

Měli jsme štěstí na ten největší porodní pokoj s vanou, sprchou, wc. Kontrakce se postupně stupňovaly prodýchavala jsem, chodila do sprchy. Janka jen kontrolovala ozvy jednou za čas a jinak nám nechávala s manželem soukromí. Jak se kontrakce zintezivnily a byl čas tlačit, Janka radila s polohami, podpoporovala. Závěr začal vypadat trošku dramaticky, malý nešel dobře do pánve a začaly padat ozvy, takže museli přijít i páni doktoři a trošku nám pomoci. Vše dobře dopadlo.

Janka mi malého dala na hruď, aspoň na chvíli, potom musel být preventivně zkontrolován, ale než mě ošetřili poranění tak nám ho donesli a užívali jsme si nerušený bonding. Ač jsem chtěla jít ambulantně, tak jsem ztratila větší množství krve tak jsem zůstala, a že uvidím, jak mi bude druhý den. Naštěstí jsem se druhý den cítila daleko lépe, a tak jsme šli domů. Janka nás pak ještě navštěvovala, kontrolovala Marečka, udělala patičkový test. U mě kontrolovala poranění a  radila s kojením a pořád mě uklidňovala, že to zvládneme a vše je v pořádku. Je to skvělá žena na svém místě. Přála bych každé ženě mít možnost takovou skvělou péči od těhotenství, porodu až po šestinedělí.

Děkujeme Jani.

• 

• 

Syn Marek přišel na svět 4. 11. 2020. Byli jsme rozhodnutí již dávno před jeho početím, že bychom chtěli oslovit k doprovázení při porodu porodní asistentku, jen jsme jako prvorodiče s žádnou neměli zkušenosti, proto jsme si nechali poradit od kamarádky, která nám doporučila právě Janču. Již od první schůzky jsme věděli, že Janča je na to ta pravá, vždy jsme od ní odcházeli v klidu a spokojení. Absolvovali jsme u ní také předporodní přípravu, vše nám sdělovala s respektem, nestrašila nás ani nic nebarvila na růžovo, žádné naše rozhodnutí nehodnotila, nechávala rozhodování na nás.

Za Jančou jsem dojížděla také ke konci těhotenství na poradnu, moje lékařka z důvodu karantény neordinovala a já jsem byla moc ráda, že nemusím shánět náhradního lékaře a mohla jsem být v péči osoby, kterou jsem znala a důvěřovala jí. S Jančou jsem se mohla otevřeně bavit o všem, nikdy jsem neměla pocit, že by se na mě dívala skrz prsty a našla jsem u ní vždy pochopení.

Marek se narodil 40+3, do Vyškova jsem nestihla jet ani jednou na vyšetření, byla jsem tam pouze na registraci a pak až u porodu. V den, kdy začaly kontrakce, jsme Janči napsali zprávu, aby věděla, že se něco děje a byla připravena. Nebyla jsem si ale nejprve jistá, zda nejde o poslíčky a chtěla jsem počkat, až budou pravidelnější. Po několika hodinách manžel i přes moje naléhání, myslela jsem si, že to ještě nemůže být ono, napsal Janči, která za námi přijela. Po vyšetření zjistila, že je nejvyšší čas na přesun do porodnice a pro jistotu jela autem ihned za námi. V porodnici jsem se setkala s lékařkou pouze při příjmu a na konci porodu, jinak jsme v místnosti byli pouze my rodiče a Janča za námi docházela, ale nechávala nám soukromí. Byla nastavena atmosféra, kdy jsem se cítila naprosto bezpečně a mohla jsem si v klidu bez nátlaku svým tempem prodýchávat kontrakce. Když jsem v druhé době porodní byla již vyčerpaná, Janča mě povzbuzovala. Při samotném porodu jsem ocenila, že jsem si mohla sama zvolit polohu, jakou jsem potřebovala a preferovala, což bylo v polokleče. Ihned po narození mi syna přiložila Janča na hruď a společně s manželem mi pomohli na lůžko, kde probíhal bonding. Měli jsme v plánu ambulantní porod a po bondingu odejít z nemocnice, ale vzhledem k mé větší ztrátě krve jsme zůstali až do rána, kdy si pro nás potom tatínek přijel a odvezl nás.

Porodem ale péče z Jančiny strany neskončila. Dojížděla za námi domů, radila s kojením, se kterým jsem měla problémy ještě dlouho po porodu a sama od sebe nám psala sms zprávy, jak se máme a jak to jde, což nás vždycky moc potěšilo a povzbudilo. Když jsme měli nějaký dotaz, Janča nám trpělivě odpovídala, stála při nás v nejdůležitějších dnech našeho života a byla přítomna tomu nejkrásnějšímu okamžiku, který jsme zažili. Už navždy bude součástí naší rodiny.

J+O+M