Na Juli jsme dlouze čekali a až se rozhodla, tak byla rychle na světě. Na základě rozhovorů s Janou jsem v den porodu poslala muže do práce a věděla, že musím být chvíli sama. Můj muž kolem 8 odešel, abych mu kolem poledne volala, že by mohl přijít domů. Do poslední chvíle jsem doma něco dělala a bylo mi dobře, sice s kontrakcemi po 10 minutách, ale moc dobře. Nakonec volal Janě můj muž, mně bylo stále ještě moc dobře. Když Jana přijela, tak jsme rovnou vyjeli do porodnice. V této fázi má asi největší nervy můj manžel, který musí rychle řídit, můj první porod byl podobný. Před třetí hodinou jsme dorazili do porodnice, aby mohla být malá za 45 minut na světě. Jana pro nás v porodnici dělala vše, co bylo potřeba, nic nám nechybělo, nic nepřebývalo. Malá se krásně narodila a já jsem byla bez jediného poranění.
Budu teď citovat slova někoho jiného: „Porod je jen párkrát za život, a měl by si ho člověk užít, už se nikdy nemusí opakovat…“ tak myslím, že toto jsme zvládli.
Jsem vděčná, že jsme to takto mohli prožít a přála bych všem ženám, aby mohly zažít stejný pocit ze svého porodu, ať byl dlouhý či krátký, dle představ nebo úplně jiný. Bez klidu a zázemí mého muže a Jany by to určitě nebylo tak lehké a hezké.
A.
