Když jsem zjistila, že čekám miminko, nevěděla jsem o dětech ani o porodu vůbec nic. Co jsem ale věděla určitě bylo, že chci mít vedle sebe kromě mého muže i někoho zkušeného, někoho, kdo mě bude doprovázet a na koho se budu moct obrátit jak při samotném porodu tak i před ním a po něm. Ten “někdo“ pro mě byla právě Jana a nemohla jsem si vybrat lépe. Dala jsem na svoji intuici a ze všech porodních asistentek, které na mě tehdy na Googlu vyskočily, jsem měla pocit, že mám zavolat právě jí. Možná mi to našeptala sama Amálka, která se nám s Janinou pomocí narodila 26.6.2021.
Během těhotenství jsme se s Jančou potkávaly u ní doma. Cítila jsem se tam vždycky příjemně a nebála jsem se zeptat na cokoliv. Jana mi všechno trpělivě vysvětlovala, i když to byly určitě často otázky, na které musela odpovídat už tisíckrát:) Po povídání vždycky zkontrolovala bříško a poslechla si miminko. Měla jsem tam pocit, že je o mě postaráno mnohem lépe, než když jsem odcházela z ordinace gynekologa. Na dvou návštěvách byl se mnou i můj muž, který byl i díky tomu u porodu pak mojí velkou oporou.
V den porodu jsme Janě psali už kolem 7 ráno, že se asi bude něco dít. Tou dobou už jsem cítila, že tohle jenom poslíčci nejspíš nebudou a že Amálka už bude brzy u nás. Kolem 9, když už byly kontrakce pravidelné, zavolal můj muž Janě, která u nás byla do půl hodinky, vyšetřila mě a zavelela k odjezdu, když zjistila, že jsem otevřená na 5cm. To mi, jako prvorodičce po teprve pár hodinách kontrakcí, dodalo sílu. Byla jsem ráda, že to postupuje hezky rychle. Jana jela do Vyškova před náma a když jsme dorazili, už tam byla. Po krátkém vyšetření jsem šla hned na porodní sál, kde jsem chtěla pokračovat v prodýchávání kontrakcí v kleče, stejně, jako mi to vyhovovalo doma. Na porodním sále jsem byla jen já, můj muž a Jana.
Když došlo na tlačení, chtěla jsem pořád zůstat ve stejné poloze, Jana mi ale navrhla jinou, protože viděla, že v kleče to nepostupuje tak, jak by mohlo. Jsem šťástná, že jsem na její doporučení dala. Amálka byla díky tomu venku na pár zatlačení a navíc máme krásný zážitek s tatínkem, protože to byla poloha, při které jsem byla zapřená o něj a on mě mohl držet a povzbuzovat mě. Oba na to často vzpomínáme.
Když byla Amálka na světě, přiložila mi ji Jana k prsu, kde se hned krásně přisála, a následoval krásný bonding.
Od prvního píchnutí v bříšku až po narození Amálky to celé trvalo 11 hodin. Jsem si jistá tím, že to bylo takhle rychlé a krásné díky tomu, že jsem se celou dobu cítila bezpečně. Jana na porod dohlížela laskavě. Povzbuzovala, pomáhala, nikdy mě do ničeho netlačila. Bylo to takové, jaké jsem doufala, že to bude, a já za to moc děkuju.
Ve Vyškově nestihli udělat patičkový test, protože jsme odešli domů dříve. To ale nebyl problém, protože nás přišla Jana hned další den navštívit a udělala ho ona. Amálka to díky tomu zvládla bez pláče, protože jsem ji mohla chovat a patičku nahřívat.
Tím ale péče z její strany neskončila, i když odjížděla další den na dovolenou. Sama obvolala její známé laktační poradkyně, zařídila mi návštěvu a pak mi z dovolené několikrát psala a zajímala se, jak se máme. Když jsem měla pochyby, tak mě krásně uklidnila, a jsem si jistá, že kdyby zrovna nebyly prázdniny, viděly bychom se v těch dnech po porodu ještě mockrát.
Jsem moc ráda, že jsem tehdy dala na svoji intuici (nebo Amálčino našeptávání) a vybrala si právě Janu. Bylo to krásný, děkujeme:)
K+L+A